Centrování

centrování [lat.], středění - 1. výr. upnutí nebo montáž součástí, aby při rotaci neházela; 2. opt. ztotožnění osy čočky s opt. osou. eeutrozóm [lat. < řec.], centrosom, mikrosféra — organela, uložená v blízkosti jádra v buňkách živočichů a nižších rostlin. Při mitóze se dělí a tvoří póly vřeténka; v.t. blefaroplast. centrum [lat.], střed (např. města); ústředí, středisko, centurie [lat.] viz legie, ceny běžné, ceny, za které se výrobky nebo služby realizují v určitém období, ceny srovnatelné (stálé), ceny, kterých se používá k peněžnímu vyjádření hosp. ukazatelů a k jejich srovnáváni za delší období. Za c. s. slouží ceny běžné určitého výchozího období, cenzor, censor - úředník pověřený prováděním cenzury; přeneseně posu-zovatel, kritik. V ant. řím. republice vysoký státní úředník; dva c., voleni v komiciích na dobu pěti let, vykonávali sčítání lidu a majetkový odhad občanů, na jehož zákl. byla stanovena voj. povinnost, sestavovali seznam senátorů a zadávali veřejné stavby, cenzura [lat.] 1. ve starověkém Římě za republiky majetkový odhad občanů (census populi) a jejich rozděleni do pěti tříd; 2. právo státu kontrolovat informace určené ke zveřejněni; rozlišuje se c. předběžná a následná, cep, ruční nástroj k výmlatu zeměd. plodin, hl obilnin. C. bojový, zbraň